„Fighterský život je sinusoida.“ Lengál zavzpomínal, jak se pral s neúspěchy

Vladimír Lengál má za sebou obrovský úspěch na Štvanici, kterým si připsal pátou výhru v řadě. Ne vždy to však bylo růžové. Než začal vyhrávat, musel se smířit i s pár prohrami. Jak se vyrovnával s porážkami?

Foto: OKTAGON MMA

Život je sinusoida, i ten fighterský

Vladimír Lengál patří mezi naše nejtalentovanější postojáře. Bojové sporty miluje od mládí a postupně se od boxu, přes kick box a thai box propracoval až k MMA. Začátky ale nebyly vůbec jednoduché a na vině nebyly jen nedostatečné zkušenosti, ale k nepříznivým výsledkům přispěly i kotrmelce v osobním životě. Jak se Vladimír vypořádal s prvními prohranými zápasy a co bylo třeba, aby začal vyhrávat?

Hned první zkušenost v Oktagonu nebyla pro Vladimíra Lengála nic příjemného, ze zápasu s Romanem Paulusem odešel nejen s porážkou, ale navíc se zlomenou čelistí. „Já jsem půl roku netrénoval, šel jsem do Výzvy (Oktagon Výzva 5), tam mně hned zlomil čelist, protože jsem nebyl rozboxovanej a dalšího půl roku zase bez kontaktu, takže já jsem měl rok strašný dřiny, co jsem moc chtěl, ale zranění mě nepouštělo,“ popsal Lengál krušné začátky v rozhovoru pro Refresher SK.

Pak Lengál dostal nabídku do Oktagon Underground, kterou s nadšením přijal, jenže veškerá omezení v tréninku si vybrala svou daň: „Strašně jsem se těšil, jenže jak není kontakt, nejseš vysparovanej, tak jsi nula, jsi nulovej a Michal Krčmář mě vybodoval úplně s přehledem,“ připustil Lengál.

Lengál se však tou dobou potýkal s nepříjemnostmi nejen jako zápasník, ale svoje řešil i v osobním životě. „Já jsem ani nechtěl nastoupit, protože jsem měl problémy s otcem, umíral mi a já se s ním šel rozloučit. (...) Takže já se s ním šel rozloučit a druhý den bylo vážení na ten Oktagon Underground a nebyl jsem rozhodlej, ale nechtěl jsem to rušit. (...) Bylo to pro mě takový zvláštní období docela těžký,“ přiznal Lengál.

Než se karta obrátila, Vladimír se musel vypořádat ještě s jednou porážkou – s Lubošem Lesákem. „Byl jsem smutnej a strašně jsem chtěl zápas v MMA a tlačil jsem na Ondru a Pala. (...) A teďka přijde tohle všechno ten neúspěch, který se nakumuloval. Ti lidi už mě znali z tý Výzvy a předtím jsem měl Růžičku (Tadeáše Mawara Růžičku), takže byla prohra, prohra, prohra,“ vyjmenoval Lengál.

„A teď já šel na první MMA zápas, na kterej jsem se strašně těšil, fakt jsem makal. A byl jsem tam jak každej postojář, úplně svázanej, nechtěl jsem dát přední direkt, aby mě nehodil. (...) Bojoval jsem, prohrál jsem na body. (...) Byl jsem z toho fakt zahořklej, fakt mě to strašně mrzelo tady ta prohra,“ vzpomínal Vladimír.

Foto: OKTAGON MMA

Od dalšího zápasu se však Lengálovi začalo dařit a jeho vítězná série trvá doteď. „A pak říkám, nic, jedeme všechno, jdeme to likvidovat. (...) Jeden zápas, druhej, začalo se to nabalovat, pak přišly ty short notice, Ondra mě vyhlásil bojovníkem roku, dostal jsem novou smlouvu a teďka jsem tady,“ zakončil vítězoslavně Lengál.

„Musím říct, že (...) i v tom fightlifu jsem zažil sinusoidu. Jednou seš zraněnej, jednou prohráváš, vždycky se dostáváš na nějakou úroveň,“ vysvětlil Lengál s tím, že v zápasnickém životě je to stejné jako v tom běžném – jednou je člověk dole, jednou nahoře. Na celý rozhovor se můžete podívat v následujícím videu: